BOL/A SI TU??? ÁNO / NIE

UPOZORŇUJEM, ŽE EŠTE STÁLE SI MôŽETE ADOPTOVAŤ ZVIERATKO...

*REKLAMY* *OBIEHAM SB* *CHCEŠ SPRIATELIŤ?*

Diplomy for my new SB

30. března 2009 v 10:25 | CheeQy |  ♥♥Diplomky


PS: Ev@ - novy diplomik, lebo stary bol nepekny...heh































































 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KIL-L- Sbeeecko KIL-L- Sbeeecko | Web | 30. března 2009 v 10:51 | Reagovat

Mocinky dekuju:-)

2 VeRuShKaaa VeRuShKaaa | Web | 30. března 2009 v 14:23 | Reagovat

Jo ráda spřátelím..

3 Sandra SB Sandra SB | Web | 30. března 2009 v 15:59 | Reagovat

jeee diky mooc

4 :) :) | Web | 16. května 2009 v 15:29 | Reagovat

Kouknete se na ten dojemny pribeh.

Kliknete si na rubrku Denik SLUSNE holky a ctete odsdola. Preji pekne cteni.

Mam tu i ukazku:

Loučení s paní učitelkou Majerovou bylo smutné. Utěšilo mně, že mi dala emailovou adresu a že jí můžu psát. Potěšilo mně to. Ale musím se přiznat- já doposud žádný e-mail neměla.
Neměla jsem ho k zapotřebí. Stejně žádné kamarády... ale dost. To už je daleko,daleko za mnou. Tím se zabývat uřčitě nebudu.
Ale stejně mi to pořád leze do hlavy...Ne! Ještě nikdy nebylo tak těžké sama sebe uklidňovat.
Jedno moje já, které se stále nespamatovalo z toho, co se v minulých hodinách ale i letech stalo, druhá půlka byla ta rozumná- myslela na dobrou budoucnost a nad špatnou minulostí mávla rukou.
Nevím, která půlka je ta lepší. To maminka by na to měla jasné řešení-ta druhá co myslí na budoucnost.
Maminka chce,abych vystudovala gymnázium na druhém konci republiky a poté se stala elitní učitelkou. Chce také, abych perfektně ovládala pět jazyků- angličtinu,němčitu,francouštinu,ruštinu a dokonce i čínštinu.
Jenže já vlastně ani tak úplně nevím, co je správné. Vždy jsem se chtěla stát vědkyní. Zabývala by se záhadami přírody a pomalu bych zjišťovala,nebo dokonce sama odkrývala jejich tajemství.
Německy trochu umím- i když ne perfektně. Anglický jazyk- to je moje velká,silná stránka.
Německy bych si neobjednala ani čaj. Vlastně německy neumím téměř nic- kromě toho základního- Guten Tag,Herr! Ich bin,du bist,er,sie,es ist...možná ještě dny v týdnu, ale dál bych nešla. Přesto- mám z Německého jazyka za 1. Je to pomněrně jednoduché. Paní učitelku gramatika nezajímá. Jednou za měsíc si napíšeme testík z 50 slovíček. Na Německý jazyk se tedy připravuji den předem. Vždy je to poslední pátek v měsíci. Těch padesát slovíček, jak někdy naše paní učitelka říká "pajda", je někdy velmi těžké si zapamatovat. Spíše tam máme ty lehčí- ale i ty těžší snižují známku. Ta slovíčka jsou kolikrát delší,než se do mého slovníčku vejde. To třeba taková Spolková republika Německo. Mám pocit,že se to píše nějak takhle: Die Bunderepublik Deutchland. Určitě tam mám chybu. Ale to nevadí. Jde jen o to, že všichni-a tím myslím úplně všichni,čili i já- se slovíčka naučíme jen na ten poslední pátek,ale hned druhý den, čili na "poslední sobotu" to hned zapomeneme. Tenhle způsob učení jednoduše nefunguje.
Nevím. Maminka bere to, že se stanu skvělou učitelkou, co bude ovládat deset tisíc jazyků, jako samozřejmost. Já o tom ale každou minutou pochybuji.
Pomalu,pomaloučku se svíkávám ze staré kůže. Ne,že bych chtěla. Nebo chtěla? Ani nevím. Každopádně mám při tom svázané ruce. A já se z té staré kůže jednoduše svléknu, i kdybych chtěla, i kdybych nechtěla. Ach- všechno je tolik komplikované. Nevím co si myslet, nevím, jak mám myslet,nevím proč myslet. Všechno jde kolem mně jako proud řeky a já mám stále svázané ruce. Zastavit řeku je poměrně těžké. Rozvázat ruce sám sobě je také těžké- ale rozvázat uzel někomu jinému... i zastavit řeku ve dvou,ve třech...v padesáti. lidech, to také není těžké. Jen něco z té řeky stačí uniknout.
Proboha, jak to přemýšlím? Teď popravdě nevím, co nebo kdo je řeka, a kdo...no jistě, svázané ruce mám já. A ta řeka... to budou asi události.
Divné. Mluvím v hádankách,kterým nerozumím.

Cítím se jinak. Myslím jinak. Nevím, jestli je to správné,nebo špatné. Každopádně jsem jiná.
A kdo za to může?

Jistě. Nechci se opakovat. Když o tom ale tak přemýšlím-možná,možná že jsem se změnila v dobré a že jí mám v duchu poděkovat.
Ne! To ne! Ona za vše může. Klidně by pokračovala dál. A tak tedy děkuji snad celou hodinu učitelce Majerové.

Ne,že bych věřila v Boha.

V jednom filmu...v jakém to bylo...á! Ehm, bylo to ve filmu Spy Kids- Ostrov snů.

Ten divný chlapík byl vědec. Smíchal různé skumavky a z toho znikly zmutovaná zvířata. Byla divoká, a tak se jich bál a ukrýval se před nimi. Řekl asi toto:

"Ukrývá se Bůh na nebi před tím, co stvořil,podobně jako já?"

Kdyby Bůh vůbec kdy existoval-nebo tedy jestli existuje- možná...možná měl pravdu. Nebo chce být inkognito. Nebo je pyšný a nad vše se chce vzhlížet zvrchu. Jak o tom přemýšlím- ne, to asi ne.

Možná,že v nebi je síla. Nějaká nadpřirozená.

Nevím.

Do hlavy se mi zase nabourala myšlenka, kde sedím na židli se svázanýma rukama mezi dvěma řekami a volám o pomoc- a nikde nikdo.

Nikdo mně neslyší.

Ale TO se musí změnit!

Spolu s mým novým já.

Snad.

5 Sarah Sarah | Web | 2. srpna 2009 v 20:45 | Reagovat

koukni na muj blog a udelej si bleskovku...za bleskovku ti udelam diplomek...kukni a nebudes litovat...mues si taky vybrat co chces mit za obrazek na diplomku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama